rozhovory Radim Truksa (SpartaKutná Hora) a Václav Vondra (Čáslav neprofi)
14.02.2012 13:49
vyzpovídal jsem trenéra A-týmu fotbalové Kutné Hory Radima Truksu
Radime, na začátek gratulace k fantastickému podzimu. Pojďme se ale nejprve vrátit o čtvrtrok zpět a zeptám se, s jakými ambicemi šel tým do podzimu?
Vzhledem k minulé sezoně, kdy jsme skončili na osmém místě, jsem dal týmu cíl pohybovat se v tabulce do pátého místa. Po velmi dobrém začátku se to rozjelo a nakonec z toho bylo první místo se ziskem 37 bodů a náskokem sedmi bodů na druhé Dobrovice.
V čem vidíš hlavní zlepšení oproti loňsku, kdy jste jistotu záchrany získali až v posledních kolech a za celou sezónu jste celkem získali 42 bodů a teď po podzimu máte jen o 5 méně?
Největší rozdíl a zlepšení vidím výrazné zlepšení v obranné činnosti celého mužstva. Loni jsme dostali skoro z každé šance gól a celkově bylo těch obdržených branek opravdu hodně (50 pozn. redakce).
Letos jsme udrželi v řadě zápasů čisté konto a obdrželi za podzim v 15 zápasech jen 12 gólů, což byl spolu s Drobovicemi nejlepší výsledek v soutěži.
Vím, že to trenéři neradi dělají, ale řekni 3 hráče, bez kterých si nedokážeš sestavu představit.
Z každé řady bych vyzdvihl jednoho hráče, i když pochválit za podzimní část bych chtěl všechny hráče.
Z obrany by to byl Milan Tomíšek, který oproti minulým sezonám udělal největší výkonností pokrok. Obrana na něm stála a dokázal k tomu přidat i pět vstřelených gólů.
Ze záložníků by to byl Stanislav Mach, dal 6 gólů a já myslím, že to byl ve většině zápasů i celkově náš nejlepší hráč.
Z útočníků mi to vychází jasně na Jirku Luňáčka, který dal deset branek a byl v každém zápase pro branku soupeře nebezpečný.
Když jsme u útoku, přeci jenom se čekalo, že útok bude táhnout Antonín Schwarz, který přišel před sezonou vlastně jako jediná posila, ale na konci tolik nehrál.
Tonda se vrátil po dvou letech a určitě to nebylo ono. Něco jsme si spolu k tomu řekli a já věřím, že na jaře budou jeho výkony daleko lepší než na podzim, kdy zůstal za očekáváním.
Máte v plánu přivést v zimě nějaké posily?
Kádr je stabilizovaný a byl bych hlavně rád, kdyby zůstal pohromadě, jak byl na podzim. Žádné velké posilování se nechystá, jedině kdyby se naskytla nějaká posila, která by byla posilou i při případném postupu do vyšší soutěže.
Kdy zahajujete přípravu na jaro nebo budete pokračovat bez přestávky
Trénovali jsme do konce listopadu a hráči teď mají do 10. ledna volno. Co se týče přípravných utkání, tak jsme se přihlásili do zimního turnaje v Kolíně a k tomu sehrajeme i další přátelská utkání.
V kádru Kutné Hory se v poslední době objevilo dost mladých gólmanu, i když vím, že někteří nejsou vaši hráči. Jaký s nimi máte plány, přeci jenom se jich v posledních letech v mužstvu vystřídala celá řada (Vavřina, Stoupa, Dastych, Radil) ?
Jsem si vědom, že brankářskou otázku budu muset řešit. Přípravu s námi začne zase Vladimír Vavřina, který na podzim hostoval ve Zbraslavicích. Během podzimu se s námi již připravoval dorostenec Tomáš Veselý. S Radilem už se asi počítat už nedá, protože během podzimu přestal bez udání důvodu chodit a ani se neozval. Jiří Dastych s námi pravidelně trénoval celý podzim, ale ten není našim hráčem a je na hostování v Malešově, tak se uvidí, jak to dopadne s ním. Stoupa není hráčem Kutné Hory.
Dříve bývalo zvykem, že z Kutné Hory odcházelo dost hráčů na přestup do okolních oddílů, což v poslední době utichlo. Můžeš to okomentovat.
Nevím, jak to tady chodilo v době, kdy jsem tady nebyl, ale já se snažím hráče neprodávat. Kutná Hora nemá tak širokou základnu aby mohla každý rok prodávat třeba čtyři nebo více hráčů. Já se snažím, aby jich hrálo co nejvíce v Kutné Hoře, a když chtějí jít za každou cenu jinam, tak to řešíme formou hostování.
Pojďme k B-týmu. Má nový trenér František Onderka jiný cíl než postup?
Béčko mělo jasný cíl a tím je postup zpět do okresního přeboru. Věřím, že se trenérovi podaří ten cíl splnit. Počítám i s tím, že mu na jaře mu budeme z A-týmu asi trochu víc pomáhat půjčováním hráčů.
Pokud by se vám podařilo postoupit do divize, myslíš, že by bylo do budoucna třeba, aby i B-tým hrál vyšší soutěže?
Podle mě se nedá pevně říct, jakou by mělo hrát béčko soutěž, když je áčko v KP, nebo divizi. Béčko je u nás hodně jako samostatný tým a hráčů áčka za něj zas tolik nechodí. Takže jestli budeme hrát KP nebo divizi, tak to by na B tým nemělo mít vliv.
Sleduješ okresní přebor? Kdo podle tebe sestoupí a kdo půjde do 1. B třídy?
Okres sleduji sice okrajově, ale hlavně doufám, že nespadnou Vrdy. Zatím to vypadá na jiná mužstva, obzvláště těžké jaro bude v Horních Bučicích. O dalších si netroufnu tipovat. Postup by jednoznačně měl vybojovat Suchdol.
Co ty a hraní. Budeš pokračovat ve Zbraslavicích?
Budu pokračovat ve Zbraslavicích. Bohužel už mi tolik neslouží fotbalové zdraví a moc toho už asi nenahraju. Navíc mohu jen, když se nám to nekryje se zápasy Kutné Hory. Na podzim jsem tak odehrál jenom asi pět zápasů.
Kdybys mohl jmenovat jednoho svého spoluhráče ve své kariéře, kdo byl ne fotbalista, koho bys zvolil?
Poznal a zahrál jsem si se spoustou fotbalistů, kteří to pak dotáhli do ligy, nebo dokonce do reprezentace (např. Papoušek, Kuchař, Týce, Sionko, Jankulovski). V mých očích byl nejlepší fotbalista, se kterým jsem hrál, Václav Koloušek, jehož jsem potkal v Dukle a v Mladé Boleslavi.
Z toho vyplývá, že jsi prošel celou řadou klubů, jsi je schopen ještě vyjmenovat svou fotbalovou cestu?
S fotbalem jsem začal v sedmi letech ve Vrdech, ve čtrnácti jsem odešel do ligového dorostu v Ml. Boleslavi, kde jsem později nastupoval i za muže v ČFL. Z Ml. Boleslavi jsem přestoupil do Dukly Praha (ČFL). Potom následoval Č. Brod (ČFL), SK Chrudim (II. liga), Příbram B (ČFL), Čáslav (divize, ČFL), Velim (divize), Vlašim (divize), kde jsme pak postoupili do ČFL. Jak už jsem řekl, nyní hraji ve Zbraslavicích.
Kromě vyjmenovaných bylo ještě pár epizodních rolí např. první zápas OP letos za Vrdy v derby proti H. Bučicím, kde jsem dres Vrdů oblékl po 20 letech anebo za Kutnou Horu před pár lety, kde jsem odehrál asi 100 minut, než mi zranění nedovolilo pokračovat. To samé bylo i předtím v Humpolci.
Řada trenéru či bafuňářů neviděla v minulosti moc ráda, když hráči vedle fotbalu hráli futsalovou ligu. Jak to vlastně vidíš ty?
Já nemám se „sálovkou“ žádný problém. Pamatuju si, že loni jsem pouštěl kluky někdy i dříve z tréninku aby to stihli. Zatím se mi tam nikdo nezranil. Až se to stane (pevně doufám, že to bude trvat ještě dlouho) tak třeba změním názor.
Na jaře jsem tě viděl na Final 4 Futsalové ligy na Zimním stadionu, jak se ti líbilo?
Závěr sezony na zimáku byl určitě povedený nápad a chtělo by to letos zopakovat.
o čáslavském neprofesionálním fotbale jsme vyzpovídali Václava Vondru, osobu nejpovolanější
Popiš nám na úvod, co přesně máš v čáslavském fotbale na starosti?
No teď v létě jsme si trošičku rozdělovali funkce a momentálně jsem tedy sportovním ředitelem FK Čáslav o. s., neboli sport. ředitel pro neprofesionální fotbal. Starám se tudíž o všechny týmy od B-mužů po minipřípravku. V praxi to znamená všechny přestupy a hostování do i z klubu, smlouvy trenérů a hráčů, materiální vybavení a projekt Sportovního střediska mládeže.
Čáslavi se podařilo získat postavení Sportovního střediska mládeže, co to v sobě obnáší a jak těžké to bylo?
Status Sportovního střediska mládeže – SpSM- znamená, že naše čtyři žákovské týmy hrají žákovskou ligu. Splnit všechny podmínky náročné bylo, ale dokázali jsme to. Výhodu jsme měli ve spolupráci se ZŠ Sadová v Čáslavi, kde máme sportovní třídy. Největší nároky kladla FAČR na trenérské licence žákovských trenérů, zázemí, materiální vybavení. A samozřejmě sehnat 20 hráčů do každého týmu (ročníky 2000, 1999,1998,1997) nebylo jednoduché. Ale díky trenérům, kteří hráče oslovili, se vše zdařilo. No a já trávil prázdniny ježděním po klubech a zařizováním hostování, přestupů nebo střídavých startů. A musím poděkovat všem klubům, že jednání byla korektní a výhodná pro všechny - pro kluby, kterým připravujeme hráče, nás i samotné kluky, kteří se můžou pyšnit tím, že hrají žákovskou ligu s Hradcem, Libercem, Mladou Boleslaví, atd.
Výsledky žáků v první půl sezóně mě mile překvapily. Zejména v nejstarších žákovských kategoriích U 14 a U 15 dosáhli kluci perfektních umístění a bodových zisků (4. resp. 7.místo, za 25, resp. 22 bodů). U mladších žáků se sčítají výsledky vlastně čtyř utkání (4 x 30 min.). Oficiálně se výsledky nezveřejňují a tabulky nevedou. Neoficiálně se týmy umístily na 10. a 11. místě, ale opravdu bych chtěl zdůraznit, že výsledek není to nejdůležitější. Jde hlavně o poměření s těmi nejlepšími, o získání herní praxe, o individuální dovednosti. A jestli budeme v tabulce čtvrtí, osmí, třináctí je jedno, pokud vychováme hráče. Bohužel se některé rodiče nedaří přesvědčit, aby se od výsledků oprostili.
Musím říci, že soutěž Sportovních středisek z našeho pohledu hodnotíme jako krok kupředu. Mladší žáci hrají 7+1 na polovinu hřiště a dva týmy současně. Vzhledem k počtu zároveň hrajících hráčů a díky hokejovému střídání si všichni kluci zahrají dostatečný počet minut. Nestává se, že by třeba ten „nejslabší“ kluk nehrál. Starší žáci U 14 a U15 již hrají na velké hřiště, s klasickými pravidly.
Co se tak dozvídám, tak celkově jsou vedením FAČR hodnoceny soutěže SpSM velmi pozitivně. Nicméně od ročníku 2012/13 se počet účastníků sníží na původně stanovených 60 klubů. Opět vypracovávám licenční manuál a musíme projít, spolu se všemi kluby, novým licenčním řízením. Přestože výsledkově jsme na tom velmi dobře (vše se odvíjí od nejstarší žákovské kategorie), není to rozhodující a není nic jistého, ale doufám, že to dopadne dobře pro čáslavský fotbal.
Pro dorost asi šance na Sportovní centrum mládeže nebyla?
Pro dorost jsme ani v létě o licenci nežádali, pouze jsem zkoušel žádat o výjimku hrát Českou ligu staršího dorostu. Nakonec hrajeme krajský přebor, což je třetí nejvyšší soutěž (stejně jako zrušené divize).
A co říkáš tomu, že dříve hrál váš dorost divizi a teď po reorganizaci hraje krajský přebor a je až 10. a mladší dokonce 14.
To, že hrajeme „pouze“ krajský přebor a ne divizi není podstatné, protože po té reorganizaci je to i nadále třetí a u mladšího dorostu dokonce druhá nejvyšší soutěž. Ale rozhodně nejsem s výsledky dorostenců spokojen. Trochu výsledkově doplácíme na naši politiku, kdy spolupracujeme s ligovými celky, kde máme kvalitní hráče: Ryšána v Hradci, Mlynku, Čerimiho a Strnada v Chrudimi, Kvíčalu ve Spartě. To jsou naši kmenoví hráči a je to pro ně i pro naší „líheň“ úspěch. Navíc teď přestoupil Smutný do Liberce. Protože tito kluci hrají jinde, samozřejmě nám chybí. Proto hraje několik mladších dorostenců za starší dorost, na což právě ti mladší nejvíce doplatili výsledkově. Starší dorostenci měli získat minimálně o devět bodů více, bohužel v některých utkáních zbytečně ztráceli.
Byly neuspokojivé výsledky i jedním z důvodů, proč přišel teď v zimě trenér Jakub Stach, který dříve trénoval muže v divizní z Velimi? Měl v jeho příchody tom "prsty" i Jan Holík, který dříve hrál za Čáslav B a dělal Strachovi ve Velimi asistenta?
Příchod trenéra Stacha je pro nás jednoznačně krokem dopředu. Naším cílem je pozvednout dorost výsledkově a hlavně kvalitativně. V žácích máme dostatečně kvalitní a početnou základnu, ale u dorostu musíme překonat dvouleté období, kdy máme slabší ročníky. Snažíme se vytvořit na Střední zemědělské škole sportovní třídy a pracovat podobně, jako se nám to daří u žáků. V tom je nám nápomocen právě Honza Holík, který na SZeŠ učí. Od něj jsem věděl, že Jakub momentálně netrénuje a oslovil jsem ho. Pak už to bylo jen otázkou, zda se domluvíme. Vše se doladilo těsně před vánoci.
Jaké sou výhody a nevýhody toho, že vaše áčko hraje profesionální fotbal?
Áčko je výkladní skříň každého klubu. A čím větší koláč pro áčko, tím větší kousek si ukousne i mládež a ostatní. Samozřejmě se daleko lépe shánějí hráči - ať mladí tak i třeba do B-týmu. Na druhou stranu na druholigový klub jsou větší nároky a do profesionálního fotbalu se těžko dostávají naši hráči. Přeci jen z 3. nejvyšší soutěže dorostu je mezi profesionály velký skok. A tak naši hráči spíš zásobují okolní divizní celky, což mě osobně mrzí. Myslím, že by si zasloužili větší šanci. Na druhou stranu v B-týmu máme ze 17 lidí jediného na hostování a hrají kluci z „našeho chovu“ (smích). Kromě Hájka, který přišel na přestup z Tempa Praha, všichni ostatní hráli v našem dorostu. A když vezmu několik hráčů v divizích či krajském přeboru a Hejného s Žiakem v A-týmu (i když hrají převážně za Béčko), myslím, že na město velikosti Čáslavi je to úspěch. I když ať děláme, co děláme, nikdy se nezavděčíme všem, což sám jistě znáš ze svých aktivit.
Jaké máš trenérské plány a ambice do budoucna?
Teď se věnuju hlavně funkcionaření, trenérská činnost je na okraji. Zůstala mi už jen jedna přípravka. Přiznávám, že trenérské ambice momentálně nemám, ale baví mě vzdělávání se. Proto jsem si podal přihlášku na Profi-licenci. Jenže ta je časově náročná a nevím, zda půjde skloubit se školou. Měl jsem teď jet v říjnu na týdenní stáž v Feyenordu Rotterdam, ale bohužel to ze zdravotních důvodů mého kolegy, co měl jet se mnou, padlo. Ale pevně doufám, že se to podař příště.
Ahoj Václave, pojďme na závěr k tvému působení v týmu Tupadly B, kde máš na starosti hlavně góly v síti soupěřů hraní. Jaký si mel pocit z minulé sezony, kdy jste jako Tupadly B moc bodů neuhráli. Nebylo chybou se hrnout do okresního přeboru. Jak hodnotíš teď podzim, myslíš, že jsem vám podařilo z toho sestupu oklepat.?
Pocit nemohl být dobrý, když jsme celý rok trávili na poslední příčce. Jestli postup byla chyba nebo ne, by si mělo vyhodnotit vedení. Je fakt, že já a pár starších kluků jsme byli proti postupu. Věděli jsme, že to nebude taková pohoda jako trojka a čtyřka, ze kterých jsme dva roky za sebou postupovali. Ale fotbalový život jde dál a je důležité, že jsme se rychle dali do kupy a nyní myslím panuje v Tupadlech s výsledky béčka spokojenost (2: místo a 30 bodů). Trenér Karel Mikeš st. staví vedle pár starších hráčů hlavně mladé kluky. Řekl bych, že si mančaft celkem rychle sedl a odehrál slušná utkání. Sám za sebe jsem spokojen, 13 gólů v devíti zápasech je i v trojce dobrý počin. Ale samozřejmě gólů mohlo být podstatně víc.
Tebe měla řada lidí spojeného s Paběnickým dresem? Co tě odválo do konkurenčních Tupadel.
V Paběnicích jsem odehrál asi 13 let, pak šel do Čáslavi. Jenže přetržený křížový vaz, se kterým hraji doteď, mě donutil k návratu do Paběnic. Tam jsem se po jednom konfliktu rozhodl skončit s fotbalem. Nabídka Karla Mikeše staršího mě k fotbalu vrátila a teď každý půlrok končím, ale s blížícími se mistráky narychlo vyřizuju hostovačku z Paběnic a chci zase na hřiště.
—————