El futbol Argentino
13.05.2009 16:50
El fútbol argentino
není jen sport, ale je to středobod života většiny lidí, kde cca 1.5% populace jsou registrovaní hráči a zbytek fanoušci. Co se týká popularity tak drtivá většina fandů náleží k týmům Boca Juniors a River Plate. Tzv. velkou pětku doplňují další týmy z Buenos Aires- Independiente de Avellaneda, Racing Club a San Lorenzo de Almagro.
Dalšími populárními týmy jsou Veléz Sarsfield (vítěz Copa libertadores a v Evropě známý jako působiště excentrického paraguayského gólmana J.L.Chilaverta), Tigre (tým z města Tigre na předměstí BA, za který hraje a to velmi úspěšně Lazzaro Liuni), Huracán, týmy z Rosaria, druhého největšího argentinského města Rosario Central a Newells old boys a týmy z oblasti La Plata (zejm. Estudiantes).
Mimo tyto velká města se týmy většinou pohybují na hranici nejvyšší soutěže- Gimnasia y Esgrima de Jujuy (města těsně u bolívijských hranic - tým zvaný "El Lobo -vlk" , Godoy Cruz de Mendoza, San Martín de Tucumán, Colon de Santa Fe apod.
Co se týká zápasů tak nejdůležitější je tzv. superclásico - Boca : River.
dále clásico de Avellaneda (Racing Club vs. Independiente), kde stadiony od sebe leží jen pár desítek metrů. Zápas San Lorenzo vs. Huracán (clásico de barrio) a clásico rosarino (Rosario Central : Newell).
Fanoušci jednotlivých týmů se nazývají Hinchas a fanouškovská základna se nazývá Hinchada. Nadšení a entuziasmus fanoušků je neskutečný a každý fotbalový zápas je zážitkem zejména kvůli fanouškům. Mnoho evropských fanouškovských skupin se snaží napodobit argentinský způsob fandění s konfetami, opakujícími se melodiemi, bubny apod. - (např.řecké kluby - Aris Soluň, )
Systém argentinských soutěží

kromě klasického pyramidového uspořádání soutěží, známého z Evropy, se argentinský fotbal vyznačuje 2 pro nás neznámými instituty.
Tím prvním je rozdělení v systému podzim-jaro též na obdobně rozdělený systém Apertura (otevření)- Clausura (zavření), kde se ale tituly rozdělují po každé jednotlivé části
Druhou zvláštností je systém tzv. "promedios", což je systém počítání průměru bodových zisků, kde ty týmy, které mají za poslední sezóny nejhorší průměr, sestupují do nižší soutěže. Z první ligy (primera division) sestupují 2 týmy přímo a 2 jdou do baráže.
Tento systém byl zaveden v roce 1983 a to z důvodu, aby některý z týmů "velké pětky" nesestoupil :)
Systém se v průběhu doby měnil a od začátky éry profesionálního fotbalu v roce 1934 do roku 1966 probíhá liga klasickým systémem doma-venku, kdy AFA (Asociación del Futbol Argentino) sdružuje týmy z Buenos Aires, Rosaria a provincie Santa Fé.
Od roku 1966 se systém změnil a až do roku 1985 vedle sebe existují dvě soutěže
Campeonato Metropolitano : tradiční, hraný v první polovině roku, organizovaný celostátně v ligách
Campeonato Nacional : hraný v druhé polovině roku, který je hraný systémem pohárovým, kde týmy jsou rozdělený do regionálních skupin a pak hraný systémem play-off.
V roce 1982 se pouze přehodilo konání obou soutěží, kde Campeonato Nacional se koná v první polovině roku a Metropolitano (přejmenováno Campeonato de Primera División ) v druhé.
V roce 1985 je Campeonato Nacional zrušeno a dále se hraje pouze Campeonato de Primera División, jako nejvyšší profesionální soutěž.
V roce 1990 je nově zaveden systém 2 šampionů, kdy jeden je jmenován na konci "Apertury" a druhý na konci "Clausura", kteří na konci soupeří o titul celkového šampiona. Toto ale vydrží rok, od sezony 1991/1992 dále již fungují obě části sezóny odděleně a zůstávají dva šampioni.
Problémy argentinského fotbalu
největším problémem argentinského fotbalu je vlna násilí provázející jednotlivé fotbalové zápasy. Od začátku profesionální éry je v souvislosti s fotbalem zaznamenáno 180 mrtvých. O většinu problému se starají "Barras bravas" (něco jako ultras), odkud se rekrutují nejproblémovější fanoušci. Největší skupiny jsou La Doce (ve významu jako dvanáctý hráč) náležící k Boca Juniors.

a Los Borrachos del tablon (ve významu opilci z tribun náležící k River Plate

Téměř všechny velké fanouškovské skupiny jsou velmi organizované a jejich špičky jsou napojeni na samotný klub. Kde s příslibem minimalizace násilí získávají tyto skupiny řadu výhod a často i podíl na zisku z prodeje hráčů (např. prodej Gonzalo Higuaina do Realu Madrid). Řada odborníku na fotbalové násilí tvrdí, že evropské řešení je v Argentině neaplikovatelné právě kvůli velké institunializaci fanoušku a napojení na kluby, ale i samosprávy apod.
Problém je, že mnoho fotbalových stadionů není na dostatečné úrovni, co se týká bezpečnosti. A často tedy ani 1000 příslušníků policie či ochranky nepostačuje.
Nepomáhají ani četné penalizace klubů ze strany AFA- odpočty bodů, zavřené stadiony. V srpnu 2007 byl dokonce vydán ze strany AFA zákaz přístupu hostujících fanoušku na utkání, který však byl o týden později po protestech hráčské asociace zrušen.
Např. týmu Nueva Chicago byl po zápase baráže o postup do první ligy, kde byl zavražděn jeden fanoušek týmu Tigre, penalizován odečtem 20 bodů a byl jim zavřen stadion na 20 zápasů, což vyústilo v sestup tohoto týmu do 3. ligy.
Často ani tresty nepomáhají. Když měl být sehrán zápas mezi týmy San Lorenzo a Racing Club za zavřenými dveřmi zablokovali fanoušci obou týmu klubové autobusy a tak musel být zápas odložen.
Argentinskou specialitou, mimo bitek mezi fanoušky jednotlivých týmů, jsou války mezi různými frakcemi fanoušků jednoho týmu a to i v rámci jedné skupiny. Zejména ostře sledovaný konflikt mezi lídry Los borrachos del tablon nazvaný "batalla de los quinchos", který skončil zastřelením Gonzala Acra spojeným s jedním z lídrů (Adrian Rousseau). Tyto boje pokračovali, např. v březnu 2008 se střetli na stadionu Velez při zápase River: Arsenal de Sarandí dvě skupiny fanoušků River "la Banda de gonzalo" a "los de oeste.
V březnu 09 se na sto fanoušků Boky se popralo nedávno mezi sebou před stadionem Bombonera před zápasem s Argentinos Juniors.
Nejde jen o samotné fandění, ale i přístup k financím spojeným s fungování těchto skupin. - jak od svých členů, organizování zájezdů ale i peněz ze samotných klubů.
Mapa argentinské ligy
—————