cyklus rozhovorů- část. 6 Jiří Jirsa

Jiří Jirsa rozhodčí a trenér Kavalieru Sázava, mužstva 1. B třídy středočeského kraje

Ahoj Jirko, co tě přesvědčilo po předčasném konci na trenérské štaci v Kácově k přijmutí nabídky trénovat Kavalier Sázava. Co od angažmá očekáváš a jaké jsou vaše ambice do sezony?

S nabídkou trénovat Sázavu přišel můj kamarád ze Sázavy Martin Danko. Jednoho dne mi zavolal s tím, že dosavadní trenér Pavel Chuchla odchází dělat asistenta do Vlašimi a že v Sázavě o mě uvažují, co bych na angažmá říkal. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a nakonec jsem nabídku přijal. Chtěl bych hlavně pokračovat v rozdělané práci, kterou začal Pavel Chuchla, a přinášela výsledky. Jsem i rád, že se od něj můžu naučit spoustu potřebných věcí k trénování. Pomáhá nám, jak může. Pro mě osobně je angažmá posun zas o kus dál a krok k získání dalších zkušeností.

Jak jste se vypořádali s posílením kádru?

Kádr se doplnil o 2 hráče ze Stříbrné Skalice, Vaška Foltýny a Pavla Jelínka, navíc se vrátil Filip Kuchler.

A jak funguje vaše spolupráce s B-týmem. Koukal jsem, že Jakub Švec řádí v III. třídě jak černá ruka (ve 3 zápasech zaznamenal 9 gólů)

Co se týká spolupráce s naším B-týmem, tak já to beru tak, že se potřebujeme navzájem. Dle mého názoru fungování spolupráce je důležitá pro klidný chod klubu. Nemám rád dělení na A a B. Co se týká Jakuba Švece, on špatně stíhá tréninky tak to vynahrazuje takto. Je důležité i pro něj, že se trefuje.

Ještě předtím, než se objevila informace o tvém angažmá v Sázavě, se mluvilo o tvém postupu do I. B třídy jako rozhodčího? Jak to bylo aktuální? A jak vidíš svoji rozhodcovskou budoucnost? Teď o víkendu jsi pískal? 

Ano, byla tu určitá možnost, že bych šel na školení na krajské soutěže, no nakonec jsem se rozhodl pro trénování. Dost jsem se na zkoušky připravoval, učil se, no ale rozhodnutí padlo. Navíc jsem si říkal, že jsem z nějakého důvodu tenkrát s pískáním v kraji přestal a nevypadá, že by v budoucnu něco změnilo. O víkendu jsem nepískal, mám problém s levou nohou a jistě uznáš, že bez běhání pískat nelze.

Co říkáš práci komise rozhodčích? Řada lidí jak např. minule v rozhovoru J. Studnička ji kritizoval a nejen on. Myslíš, že je dostatečně zajištěno, aby kluby neměly vliv na „osazovačku“? 

Nechci kritizovat práci komise, je to nevděčná a nehonorovaná funkce. Nicméně na otázku odpovím, že dle mého názoru to úplně zajištěno není.

Co říkáš možnosti, že by nominaci dělal po vzoru extraligy v hokeji počítač? Případně co říkáš myšlence exkluzivního soupisu rozhodčích pro okresní přebor atd.

To na okresní úrovni se současným počtem rozhodčích není možné. Různé omluvy na poslední chvíli apod.

Soupis rozhodčích na okresní přebor mi přijde nápad dobrý a souhlasil bych s ním. Pak by se o nějaké formě losování dalo i uvažovat. Poté je potřeba ale cca 12 kvalitních rozhodčích a je otázkou, zda je máme?

O krajských soutěžích se často mluví jako o „džungli“. Co si osobně myslíš o okresních 

Myslím, že velká část zápasů probíhá v mezích. Víme, ale že „prasárny“ byly, jsou a asi i budou. Co si budeme nalhávat, v našem okrese jsou ale trendem spíše vzájemné dohody klubů.

Jedna taková filozofická otázka na závěr. Jak to vlastně vidíš s budoucností fotbalu v malých oddílech?

Mám obavu, kde bude fotbal třeba za 10 let. Když vidím, jak je složité pro mužstva sehnat 11 hráčů, jak musí dnešní mladé prosit, zda by nepřišli na zápas. Musí se před nimi chodit po špičkách, aby přišli i příště. Problém vidím i v trenérech mládeže. Ještě, že je samozřejmě máme, ale mnohdy více škodí, než pomáhají. Děti se pak bojí na fotbal chodit, a já se často ani nedivím. Když slyší jen pokyn: „ Nováku, kam to hraješ. Nováku, kde to běháš. Nováku, ty tam jsi tam  k ničemu  apod.“ Trenéři kolikrát neznají základní pravidla a zásady fotbalu a s těmi kluky se to táhne dál. To je ale na delší rozbor.